Vitamíny A, C, D, E K

Vitamín A je látkou rozpustnou v tucích nacházející se pouze v živočišných zdrojích.
Existuje ve dvou přirozených formách:
Vitamín A1 (retinol)
Vitamín A2 (3-dehydroretinol).
Je nezbytný pro dobrý zrak, jeho prekurzorem (předstupněm) v našem organismu jsou tzv. karoteny (fytochemické látky nacházející se v rostlinách, způsobují jejich pestré zbarvení) - naše tělo si z nich dokáže vyrobit dostatečné množství vitamínu A. Na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě se nevylučuje (tělo si vytváří jeho zásoby) a můžeme se jím předávkovat. Vitamín A: - Je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení.
Nedostatek vitamínu A proto vede k šerosleposti. - Je účinnou látkou podporující zdravý vzhled pokožky a pleti (je nezbytný pro vývoj epitelů, při jeho nedostatku buňky rohovatí). - Ovlivňuje činnost pohlavních žláz. - Je důležitý pro prevenci a léčbu některých druhů rakovin (pozor - při dlouhodobém užívání dávek nad 1 mg/den naopak zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic, proto není vhodné užívat větší dávky než 1 mg denně). Při jeho nedostatku dochází k vysýchání sliznic, šerosleposti, poruše růstu kostí apod. Najdeme jej buď v živočišných potravinách, jako jsou játra a mléčné produkty, nebo ve formě jeho provitamínů v zelenině a ovoci. DDD: 800 mcg (mikrogramů)/den. 

Vitamín E je směsí několika (konkrétně 8) podobných látek s příbuzným účinkem (označují se jako tokoferoly a tokotrienoly - alfa, beta, gama, delta). Nejvíce rozšířen jeD-α-tokoferol, který má také největší antioxidační aktivitu. Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní).
Vitamín E patří mezi nejdůležitější antioxidanty. V organismu se stává součástímembrán, kde působí v první linii obrany proti jejich peroxidaci. Významným způsobem chrání srdeční svalovinu před poškozením, z dlouhodobého hlediska bývá doporučován jako vynikající prevence srdečně-cévních onemocnění. Nedostatek vitamínu E je často spojen s poruchami vstřebávání nebo distribuce tuků, jako je např. cystická fibróza, nebo u pacientů poresekci střeva. Může se projevit: - neurologickými potížemi, - snížením obranyschopnosti, - poruchou funkce gonád (může vést až k neplodnosti), - u novorozenců vyvoláním anémiie způsobené zkrácením životnosti červených krvinek. V porovnání s jinými vitamíny rozpustnými v tucích je tokoferol relativně málo toxický (u dlouhodobé užívaných vysokých dávek bylo prokázáno zhoršování vstřebávání vitamínu K se všemi důsledky). Vysoké množství bývá obsaženo v:
1. Rostlinných olejích lisovaných za studena (ve výukové hře ZOF máte možnost řadit potraviny v jednotlivých kategoriích na základě obsahu vybraných živin, tedy i vitamínu E - doporučuji si s touto funkcí "hrát", lépe tak zvýšíte povědomí o nutriční charakteristice stravy),
2. Semenech a ořechách.
3. Listové zelenině
4. Živočišných zdrojích nejvíce v některých rybách (losos, tuňák).
Vitamín E se ničí během kuchyňské úpravy a při zpracování potravin, včetně zmrazení. DDD: dospělí 12 mg/den. Velmi často se v doplňkové výživě budeme setkávat s rozdílnými cenami výrobků s obsahem vitamínu E. Je dobré naučit se rozeznat rozdíl mezi syntetickým a přírodním zdrojem vitamínu E:
1. Přírodní vitamín E je vyráběn z jedlého rostlinného oleje, syntetický z petrochemikálií nebo terpentýnu
2. Přírodní d-alfa tokoferol je jednoduchá molekulární struktura - vazba, jediná forma vyskytující se v přírodě (d-alfa tokoferol je sice nejaktivnější, ale pouze jednou z osmi látek tvořících kompletní strukturu vitamínu E). Syntetický vitamín E je směs osmi rozdílných molekul v přibližně stejných proporcích. Sedm z těchto osmi molekulárních struktur je rozdílných od d-alfa tokoferolu a v přírodě se nevyskytují.
3. Přírodní vitamín E je o 30-40 % více biologicky vstřebatelný než synteticky vyrobený
4. Některé výzkumy poukazují na schopnost přírodního vitamínu E udržet se v organismu déle než u syntetického. 5. V přírodě se vitamín E (alfa tokoferol) vyskytuje pouze ve formě "d", takže správný název pro přírodní vitamin E je: d-alfa tokoferol nebo d-alfa tokoferyl acetát event. d-alfa tokoferyl sukcinát. Synteticky vyrobený vitamín E obsahuje dvě formy ("d" a "l"), správná forma označení syntetického vitaminu E je: dl-alfa tokoferol nebo dl-alfa tokoferyl acetát. Použití malého písmenka "d" bez písmenka "l" rozlišuje, zda jde o přírodní či syntetický vitamín E. Proto je nutné si před zakoupením produktu pečlivě přečíst obalový štítek.

Nejznámější, nejrozšířenější a zároveň nejčastěji používaný. Jeho chemický název - kyselina askorbová - je odvozen od jeho schopnosti předcházet kurdějím (skorbutu).
Vitamín C je jeden z nejsilnějších, ve vodě rozpustných antioxidantů, které účinným způsobem eliminují negativní působení volných radikálů.
Nejvíce působí uvnitř buněk, kde je nejvíce vody: - Pomáhá posilovat vlásečnice a buněčné stěny, - Je velmi důležitou látkou při tvorbě kolagenu (bílkovina obsažená v pojivových tkáních), - Podporuje hojení ran, - Omezuje krvácení z dásní, - Podporuje vstřebávání železa z potravy (velmi důležité při stavech chudokrevnosti), - Funguje jako prevence před vznikem šedého zákalu.
Vysoké množství této látky je obsaženo v citrusovém ovoci, plodech šípku, kustovnici (goji), červených paprikách, jahodách, brokolici a ostatních druzích ovoce a zeleniny (v rámci tvorby dnešního úkolu využijte ve výukové hře funkci řazení potravin dle množství vybrané živiny, v našem případě vitamínu C).
DDD: Dospělí 80 mg/den, toto množství se ale v jednotlivých zemích výrazně liší (např. v USA je to 180 mg). Maximální doporučená dávka pro běžné užívání je legislativně stanovena 1000 mg, dávky vyšší pak jsou definovány jako terapeutické (= lečebné). 

Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích. Jeho nejdůležitější funkcí je podpora srážení krve . Vitamín K existuje ve dvou formách:
1. K1 - nachází se v zelené listnaté zelenině (salát, špenát), jeho hlavním účinkem je podpora koagulace (srážení krve). 2. K2 - tvoří se v tenkém střevě střevními bakteriemi (přibližně polovinu denní potřeby). Existuje několik podtypů označovaných zkratkou MK, v doplňcích stravy se nejčastěji budete setkávat s MK-4 a MK7. Ze stravy K2 získáme z některých fermentovaných potravin (nejvíce natto = fermentovaný sójový sýr, kvašené zelí). Jeho hlavní funkcí je podpora metabolismu vápníku v těle, nedostatek způsobuje ukládání Ca do měkkých tkání a zhoršuje jeho ukládání do kostí, což může vést k osteoporóze. Nadbytek vitamínu K (nejčastěji při předávkování vitaminovými preparáty) způsobuje hemolýzu (= rozpad červených krvinek). Nedostatek vitamínu K1 vyvolává zpomalení srážení krve, což vede k vyšší krvácivost, a bývá způsoben většinou: - poruchami metabolismu, - zhoršenou funkcí jater, - celiakií, - destrukcí střevní mikroflóry. Vstřebávání tohoto vitamínu se významně snižuje při nadbytku cukrů, popř. užíváním antibiotik. V doplňcích stravy se vitamín K ve standardizovaném množství často neobjevuje. V suplementech, které obsahují rostlinné složky z listnaté zeleniny, je vitamín K však v neměřeném množství přítomen - z toho důvodu se obecně nedoporučuje užívat takové výrobky společně s antikoagulancii (Warfarin, Heparin). DDD: Dospělí 120 mcg/den
Častá samovolná tvorba modřin bývá způsobena právě nedostatkem vitamínu K. 

Vitamín D slučuje několik chemicky příbuzných látek. Nejdůležitějším z nich je vitamínD3 (cholekalciferol), který vzniká za normálních okolností v kůži působenímslunečního záření z derivátu cholesterolu (pro zajímavost - tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník). Aktivní forma vitamínu D však vzniká až přeměnou v ledvinách. Obecně slouží skupina kalciferolů jako výchozí látky pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích . Vitamín D hraje důležitou roli při tvorbě kostí, jeho pravidelný příjem je nezbytný nejen při růstu, ale i při hojení kostí po zlomeninách. Vitamín D ovlivňuje metabolismus vápníku, příštítných tělísek, ledvin a jater. Jeho nedostatek je kritický zejména v dětství, kdy dochází k nedostatečnému vývoji chrupavek a kostí (vzniká křivice = rachitis - v dnešní době je tento zdravotní problém v západní civilizaci prakticky vymýcen. I přesto je běžnou praxí podávat novorozencům vitamín D v kapkách jako prevenci před vznikem rachitidy). U dospělých nastává porucha ukládání vápníku do kostí, čímž se zvyšuje riziko vzniku zlomenin (tzv. osteomalacie ). Přebytek vitamínu D způsobuje vyplavování vápníku z kostí. Jeho nadměrný přísun je nebezpečný - zvyšuje se hladina vápníku v séru (hyperkalcemie), celkově se narušuje metabolismus vápníku a fosforu a může končit i smrtí. Převážnou většinu základní denní dávky získáme ze slunečního záření (stačí na pokrytí až 80 % denní potřeby). Zbytek je zastoupen ve stravě živočišného původu (rybí tuk, játra, vejce, mléčné produkty). DDD: Dospělí: 200-400 I.U. (5-10 mikrogramů), Děti: 400 I.U. (10 mikrogramů), Těhotné ženy: 400 I.U. (10 mikrogramů). 

Zvýšené slunění nezpůsobí předávkování vitamínem D.